Láska je mrcha
Láska je mrcha
Mít rád můžete každého člověka, ale milovat můžete jen jednoho. Je sice pravda, že láska přichází, tak rychle jako odchází, ale někdy tomu tak není a bolí to hodně dlouho. Nikdy jsem neměla moc štěstí, ale někdy si vážně připadám, jako kdyby mě nenáviděl celý svět. Vždycky jsem si o sobě myslela, že všechno zvládnu a budu odolná hlavně, co se citů týče, ale bohužel tomu, tak není. Vždycky jsem byla typ člověka, který si k sobě pořádně nepustil žádnou osobu. Vždycky jsem kolem sebe měla brnění, přes které se dostalo jenom pár lidí, což většinou byla rodina. Prostě jsem byla typ člověka, který si k sobě nikoho nepustil. Jenomže jednou jsem potkala kluka a my se seznámili a začali se spolu kamarádit. Nějakou dobu jsme se potom neviděli a já už si ho skoro nepamatovala a normálně žila. Jenomže jednou jsem ho potkala, jak jde na přijímací zkoušky na stejnou školu, kterou jsem si vybrala. Oba dva jsme přijímací zkoušky zvládli a začali spolu chodit do stejné školy, jenom každý z nás byl v jiné třídě. Jenomže časem jsem k němu začala něco pociťovat, ale moc jsem to nevnímala. Později jsem zjistila, že ho začínám brát víc než jako kamaráda a začala jsem ho mít ráda. Nic jsem mu však neřekla a snažila se chovat stejně jako předtím. Jenomže ze slov “mám ho ráda“ se staly slova “miluji ho“. Vůbec jsem nevěděla, co mám dělat. Jistým způsobem mi pomáhala jedna kamarádka, ale i tak jsem se cítila někdy mizerně. Ta touha dotýkat se ho, ale nemoct byla příšerná. Jednou když jsme jeli se školou na výlet, tak jsem se těšila i netěšila. Na jednu stranu jsem byla ráda, že ho uvidím častěji, ale na druhou stranu jsem ho tak často vidět nechtěla, protože jsem nevěděla, jak se budu v jeho blízkosti chovat. Milovat někoho koho víte, že nemůžete mít je vážně snad to nejhorší. Skoro každý den jsem chodila s kamarádkou ven k řece a brečela jsem. Prostě jsem to nezvládala a strašně to bolelo. Kamarádce jsem byla vděčná, že mi byla v takové chvíli na blízku a podržela mě, když jsem to potřebovala. V den, kdy jsem přemýšlela nad tím, jestli mu to řeknu nebo ne, jsem zjistila, že to nemá cenu. Je sice pravda, že jsem nevěřila, že by mě mohl chtít, ale zrovna v tomhle jsem si celou dobu nalhávala do kapsy a věřila, že by něco mezi námi mohlo být. Ale i tak mě to dost vzalo a nebýt mých kamarádek asi bych to nezvládla vůbec. Ani si snad nedokážete představit, jak moc to bolelo a stále bolí. Kluk, který se mi pěkně dostal pod kůži je snad největší idiot pod sluncem a já ho snad i tak pořád mám ráda. Mé jméno je Aiko a tohle byl příběh mé první lásky. KONEC
Komentáře
Přehled komentářů
nádherný, smutný, ale pravdivý
užasný..:)
(Nyuu-chanˇ.ˇ /my-virtual-world.blog.cz/, 30. 5. 2010 12:57)
krásný..:)..
PS:Pěkný blog..:)
SONP
(Mizore-chan, 28. 5. 2010 17:20)
to byla bezva povídka =D
SONP:http://tymseven-forever.blog.cz/1005/ctvrte-kolo-sonp-vysledky-tretiho-kola
***
(Jana(http://mujutajenysvet.blog.cz/), 24. 6. 2010 15:50)